kolečko foto

Petr Kolečko (1984) je dramatikem a scenáristou, má dar interpretovat každodenní jazyk ulice a dokáže vytvářet s nadsázkou černého humoru působivé dialogy a situace, v nichž se realita střetá s nejrůznějšími nepravděpodobnými momenty. Propojuje klasická témata českých i světových autorů s novodobou interpretací, zasazuje vznešená témata do prostředí naší každodenní reality. Sleduje události velkých dějin jakoby ze zákulisí.

Petr Kolečko (*1984, Broumov, Czech Republic). V roce 2009 absolvoval na pražské DAMU, obor dramaturgie činoherního divadla. Na škole se kromě studia dramaturgie již od prvního ročníku věnoval dramatické tvorbě. Hned jeho první profesionálně uvedená hra Britney Goes to Heaven, kterou uvedlo ostravské divadlo Petra Bezruče, byla přeložena do angličtiny a v prosinci 2007 byla prezentována formou scénického čtení v Immigrants Theatre v New Yorku. Byla také přeložena do polštiny a scénicky přečtena v Teatru pod Ratuzsem v Krakově v březnu roku 2007. V roce 2008 se účastnil prestižní autorské rezidence v Royal Court Theatre v Londýně. V letech 2008-2015 se na českých jevištích stal jedním z nejhranějších autorů vůbec. České a zahraniční scény uvedly přes 20 jeho textů. Mezi nejznámější z nich patří muzikál Pornohvězdy (spoluautor Tomáš Svoboda, inscenace ROXY, Praha a Divadlo Petra Bezruče, Ostrava); „ženská trilogie“ tří her Kauza Salome, Kauza Médeia, Kauza Maryša (Kauza Salome i Kauza Médeia byly nominované na Cenu Alfréda Radoka za Hru roku) uváděná v A studiu Rubín; Zakázané uvolnění uvedené též v A studiu Rubín, které se stalo předlohou pro autorův vlastní scénář k filmu Jana Hřebejka; či hra Poker face, která se dočkala tří různých inscenací v Bratislavě, v Českých Budějovicích a také v Teatrul Nottara v Bukurešti. V říjnu 2016 pak má hra být odpremiérována v Londýně v divadle King’s Head. Posledními divadelním úspěchy autora byla pak především crazy komedie Žena za pultem 2:Pult osobnosti s kultovní dvojicí Kaiser-Lábus v pražském divadle Kalich či hra Padesátka, podle které byl natočen i stejnojmenný film. Autorovy hry se dočkaly také mnoha scénických čtení na zahraničních scénách, kromě zmíněných Immigrants theatre v New Yorku a Teatru pod Ratuszem v Krakově také v Royal Court Theatre v Londýně, v Martin Segal Theatre Centre v New Yorku, v Tag theater ve Vídni či Satirickém divadle v Sofii.

Petr Kolečko se kromě divadla také věnuje scénáristické práci pro rozhlas a televizi. S Janem Prušinovským napsal televizní seriál Okresní přebor a spolupracoval také na stejnojmenném celovečerním filmu. Ještě spolu s Miroslavem Krobotem tato dvojice vytvořila také  seriál Čtvrtá hvězda. Pro projekt ČT Nevinné lži napsal celovečerní scénáře Lež má rozbité auto a Zrádce, a také vlastní sitkom Marta a Věra. Byl také šéfautorem seriálu Vinaři. Jeho televizní film Správnej dres byl prodán do několika zemí po celém světě. V červnu roku 2014 měl v kinech premiéru film Zakázané uvolnění, ke kterému napsal scénář podle vlastní divadelní hry. V prosinci roku 2015 byl v kinech uveden s mimořádným úspěchem film Padesátka, ke kterému napsal scénář rovněž podle vlastní divadelní hry. Na Padesátku přišlo v ČR a SR 450 000 lidí. Na jaře 2017 odvysílala Česká televize seriál Trpaslík, který napsal společně s Janem Prušinovským. V kinech měl premiéru film Masaryk, u kterého je spoluautorem scénáře spolu s režisérem snímku Juliem Ševčíkem. Za scénář Masaryka získal Českého lva.

„Petr Kolečko patří mezi přední tvůrce své generace a nejhranější české autory vůbec. Dramatická poetika Petra Kolečka se vyznačuje bizarními příběhy a kuriózními dějovými zvraty. Originální přednost představuje práce s jazykem – dramatik dokáže psát veršem, používat dialekty, kopírovat současnou mluvu i vymýšlet novátorské řečové prvky. Všem jeho hrám přitom dominuje nepřetržitě demiurgický přístup: neustálá potřeba dekonstruovat zavedené literární, divadelní a přeneseně i společenské a životní modely a naplňovat je aktuálními obsahy. Jednu z linek jeho tvorby tvoří radikální přepisy klasických dramatických příběhů (Kauza Salome, Kauza Maryša). Přepis Euripidovy tragédie nazvaný Kauza Médeia (2010) zasadil do současnosti a psychologicky prohloubil prožitek hrdinčiny zrady. Novost interpretace známého syžetu se projevila též v tom, že autor pojednal Médeiu jako ženu, jež se zasloužila nejen o rodinné zázemí, ale i o manželovu úspěšnou kariéru. Děj tedy musíme vnímat rovněž jako jakousi kritiku stereotypně negativního chápání ženy v domácnosti. Kromě toho hra opět vystihuje i civilizační kontrast mezi diskurzem klasického mýtu a panelákovou realitou, v níž se odehrává. Výjimečné postavení v jeho tvorbě zaujímá hra Poker Face. Jistá provokativnost hry, kterou zapříčiňuje především zasazení reálné osoby (nadto uznávaného prezidenta Václava Havla) do dramatické fikce, srovnání klíčové etapy našich dějin se současným stavem společnosti i konfrontace groteskně vypjatého individuálního příběhu s „velkým“ příběhem dějin, má ilustrovat posun nálad ve společnosti od revoluční euforické idealizace života v demokracii k pouhému pragmatickému přístupu k realitě.“ (L. Jungmannová)

POKER FACE
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Tragikomedie o ztrátě iluzí ze sametové revoluce, o ztrátě iluzí z dnešního světa a o tom, že dnes hodně lidí sází jen na jednu kartu.
Děj se odehrává ve dvou střídajících se časových rovinách. První těsně před revolucí (1988) a těsně po ní, v době euforie z demokratických změn, druhá před Vánoci roku 2011, v době všeobecné morální krize a bezprostředně po odchodu Václava Havla, jenž symbolizoval konec polistopadových iluzí o pravdě a lásce.
V předrevoluční časové rovině sledujeme v krátkých retrospektivních scénách hořko-komické osudy Franty, smrtelně nemocného rakovinou, hráče mariáše a dělníka u ropných vrtů kdesi v Africe – pár okamžiků před smrtí vyčítá v nemocnici své dceři Janě, že neumí hrát mariáš, což má pro její budoucí život dalekosáhlé následky.
Uplyne rok. Poté, co se Jana v revolučních dnech v jedné restauraci, když vypadl proud, vyspala s některým z disidentů a netuší, s kterým čeká dítě, totiž dceru Pavlínu, se z Jany stává solitérská, ironická a zatrpklá hráčka pokeru a díky tomu milionářka. Uplyne 22 let. Jízlivá a sarkastická mistryně v pokeru přistihne při předčasném návratu z pokerového turnaje doma dceru Pavlínu s jejím milencem Viktorem. Ten je idealista a věří v obrodu společnosti založením nové politické strany, jejímž programem by byla povinná podpora zaměstnanosti mladých lidí. Na její založení ale nemá peníze, a tak jsou jeho ideály ostré a praktické Janě k smíchu, jakož i samotný Viktor. Navzdory tomu Viktorovi nabídne dva miliony eur, které Viktor, znechucený jejím cynismem, odmítne.
Druhého dne se ale Viktor vrátí, s Janou, jež ho fascinuje, se chce vyspat, tentokrát jsou však oni dva přistiženi Pavlínou. Viktor zprvu operuje tím, že vše byl jen test Janiny náklonnosti k dceři (Jana se před Pavlínou přece jen zastyděla.) O chvíli později ovšem Viktor překvapivě vytáhne pistoli a požaduje od Jany obrovskou sumu z jejích výher, kterou, jak ví, přechovává doma ve zlatě. Je opravdu idealista, či blafuje jako při pokeru Jana a jde o prachsprostého zloděje? A je Jana opravdu tak bezcitná a chladná, jak se chová k němu a k vlastní dceři, kdysi nechtěně počaté, možná právě pozdějším prezidentem? Ukáže se ovšem, že Jana je především lepší hráčka a z partie předstírání vychází vítězně.
Zničená a deprimovaná Pavlína se nakonec s matkou usmíří a začne se od ní učit hrát poker Premiéra proběhla v září 2012 v divadle Gunagu v Bratislavě ve slovenském překladu – hra vznikla v rámci mezinárodního projektu Divadla Letí Generační ikony, který byl podpořen z programu EU Kultura 2007 – 2013. V únoru 2015 byla hra uvedena na komorní scéně Jihočeského divadla Č. Budějovice.
Překlad do němčiny Rhea Krcmarova. Připravují se překlady do dalších jazyků.

KAUZA MÉDEIA
Obsazení: 1 muž, 2 ženy

Moderní hra inspirovaná klasickou antickou tragédií. Rozběsněná Médeia v Řecku roku 2010 se „starověkými“ názory naráží na moderní Glauké, která jí odloudila manžela Iásona. Glauké umí kung fu, delfíní řeč a hraje trochu na housle, ale poražená Médeia přesto ještě dostane šanci zvítězit a bojuje. Ale s kým nebo s čím? Snad s celým šíleným světem, kde se vaří omáčky na peloponéský způsob a mužům se lízají řitní růže…?
Na první pohled se Kauza Medeia může zdát banální historkou o dvou ženách, které bojují všemi prostředky o přízeň jednoho muže. V druhém plánu ale můžeme vidět, že tu proti sobě stojí dva životní principy, dvě podoby ženství… Obě postavy jsou jedinečnou studií rozporuplných ženských duší, balancující mezi tragikou a komickou trapností.
Text je k dispozici v českém jazyce.