*1992
Autorka a režisérka. Absolventka oboru režie a dramaturgie na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Jako dramaturgyně a asistentka režie opakovaně pracovala s režisérkou Petrou Tejnorovou a její skupinou Sgt Tejnorová & The Commando. Jako režisérka spolupracovala s Divadlem LETÍ a festivalem Prague Pride, divadlem Komedie nebo s režisérem Martinem Kukučkou (SKUTR). Ve vlastní tvorbě se zásadně zaměřuje na aktuální osobní i společensko-politická témata a na hledání nových forem skrze předmět, pohyb, nová média a vlastní autorskou tvorbu. Její nejnovější inscenací je autorský projekt Městečko Fake news se souborem 11:55 v divadelním prostoru Jatka78 a inscenace textu Podivuhodný případ se psem ve Východočeském divadle Pardubice a inscenace jejího vlastního autorského textu Les sebevrahů, který vznikl v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ. Za původní hru Ve dne v noci získala Cenu Evalda Schorma za rok 2016.
Ve dne v noci
Obsazení: 2 muži, 2 ženy (variabilní)
“Šance, že zemřeme při teroristickém útoku, je stejná jako ta, že vyhrajeme hlavní výhru v loterii.”
Jak se může v jediném okamžiku změnit celý váš život? Jaké důsledky může mít každé sebemenší rozhodnutí? Dám si na koncertě ještě pivo, nebo už pojedu domů? Pojedu metrem, nebo půjdu pěšky? Napíšu mu já, nebo počkám, jestli se ozve sám? Přáli byste si znát svůj životní příběh v jeho dalších alternativách nebo je to něco, o čem bychom raději neměli přemýšlet? A kdybychom dostali šanci na druhý život, naplníme ho hrdinskými činy nebo strachem, abychom o něj zase nepřišli?
Autorský text Kashy Jandáčkové, který měl v prosinci 2016 premiéru v experimentálním prostoru NOD v její režii, vypráví na základě dokumentárních materiálů, novinových článků, autentických výpovědí a videozáznamů příběhy skutečných obětí teroristických útoků. Životní osudy obyčejných hrdinů, kteří by se jimi raději nestali.
„Kateřina Jandáčková ve svém scénáři vychází z fenomenu teroristických útoků. To je téma navýsost aktuální, ovšem poněkud choulostivé v zemi, která bobtná obavami a zůstává přitom po praktické stránce ode všech problémů migrace a terorismu izolována. Cesta, kterou autorka zvolila, dává smysl: vede linii od intimního pohledu na člověka-oběť i člověka-teroristu v jejich každodennosti, až později pozvolna přidává rozměr společenský a politický. Nejvíce si vážím toho, že nesoudí, nezvedá mravokárný prst, ale postupně převrací a proměňuje úhel pohledu. Obavy i klíčící nenávist se mění v touhu po vlastní lidské důstojnosti, jež se s úzkostnou xenofobií neslučuje. Autorka navíc využívá současných postupů jako je monologizace, klipovitost a kompozice z různorodých textových prvků.“ Jiří Adámek
Hra získala Cenu Evalda Schorma za rok 2016.
Les sebevrahů
Obsazení: 1 muž, 1 žena (variabilní)
Moderní love story z až příliš blízké budoucnosti.
„Od tý doby, co je všechno bezdrátový, tak se člověk nemá ani na čem oběsit.“
Příběh o Mařence a Jeníčkovi, ale hlavně o Mařence, která se ztrácela ve světě tak dlouho, až se ztratila i uvnitř sebe. Město je plné světýlek a člověka láká poslední příslib neobjevené tmy. Květináčů, do nichž jsme zahnali les, neustále přibývá a poslední doušky vody šetříme pro sebe, abychom zahnali narůstající žízeň.
Milostný bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí poslední stopy zeleně. Nekompromisní pohled na budoucnost očima mladé autorky a režisérky Kashy Jandáčkové pro dva herce a jednoho hudebníka. Apokalyptická suita v rytmu, který chytne a rozdrtí, pro všechny, co byli odkojeni laskavým humorem českých luhů a hájů.
Text vznikl v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ.
